Pocházel z Brušperku, ale na dobu studií se přestěhoval do Ostravy-Vítkovice k bratrovi do kolonie, který pracoval ve Vítkovických železárnách. Ačkoliv vysokoškolská studia absolvoval v Praze a časem se přestěhoval do Hrabůvky, Vítkovice se i jemu staly tak trochu osudné. Tak předně, díky své ženě, Otilii Klegové, byl přijat do rodiny Klegů, kdy Josef Klega byl zemským poslancem a MUDr. Ludvík Klega legionářem, vítkovickým lékařem a zakladatelem Ligy proti tuberkulóze. Paleta jeho činností byla velice pestrá – byl gymnaziálním profesorem, obecním tajemníkem v Hrabůvce, dramaturgem v dnešním Divadle Antonína Dvořáka, básníkem, knihovnkem, spisovatelem. Martínek doly a hutě používal jako kulisy i protagonisty svých vyprávění. Vítkovické železárny se tak staly dějištěm jeho příběhů. Ve Vítkovicích se angažoval ale i občansky, nejen literárně. Stál u zrodu a vedl českou knihovnu. I on během 2 světové války přišel o mnohé své blízké a i jinak pocítil sílu nacistické zlovůle.