3. 5. 2016 Quo vadis, hominem?

16/5 2016

Trochu jinou vernisáž jsme si prožili v Domě u šraněk. Zdeněk Valchář je umělec, který není komerční, provokuje svým odkrýváním špatných stránek lidské existence, ale zároveň je to velmi moudrý člověk. Na vernisáži se sešlo více jak 25 lidí. Svým hudebním číslem výstavu otevřeli Jan Pščolka a Jiřina Marušáková. Zdeněk Valchář vysvětloval svůj přístup k tvorbě a poté si slovo vzal Karel Staněk, kazatel církve adventistů sedmého dne, který hovořil velice hezky o tom, že někdy člověk žije a na konci života umí říct jen “Byl jsem tady.“ Kolik lidí prožije svůj život, aniž by mu dodal nějaký smysl? I o tom obrazy hovořily. Zdeněk Valchář poté význam jednotlivých obrazů vysvětloval a poté všechny pozval na pohoštění, z něhož velkou část sám připravil. Oba hudebníci potom celý večer zpříjemňovali španělskými, židovskými a jinými melodiemi. Byl to krásný, přátelský večer.